Němé zvony

Bílá stěna, nevymalovaná,

naslouchá jasné svíci,

měl to být krásný den,

krásný sen dívčí.

Ulička krátká, šaty předlouhé,

vlní se v rytmu ticha,

měla znít ta hudba,

do tmy se zde vmíchá.

Z vysněného svatebního dění,

smazalo to pár minut,

hřejících na srdcích,

štěstí je odjinud.