*
Venku prší
a na ubruse
s modrou kostkou
pod tvrdou skořápkou
a hořkou slupkou
jádro podzimní
sládne a voní
skončeným létem
vyloupni jeden ten plod
a na jazyku rozsládnout ho nech
zastav se a zavři oči
už cukr padá na listy a mech
a vítr dareba si s nimi
jak kornoutem točí
a na ubruse...zastavení v čase...oddává se kráse...sládne na jazyku...slastně rozlévá se...úsměv.z.
16.07.2015 08:37:16 | zdenka