Přítel

Temná obloha nad tebou..
měsíc zbarvil se do ruda,
vše trne napětím co bude dál...

přichází čas nadchází temnota,
uhasíná oheň......co před tebou plál

Jeho světlo...ochrana ..
na jednou pryč..
klidně si breč, řvi a křič...
zmizela zábrana,
od bezpečí zapadl klíč..

A najednou
země rozevíra se
otevírá ji někdo hrubou silou
zvláštně směje se..
s tváří vcelku milou..
obelhává celý svět...

Ten někdo..přítel hraný..
ten někdo..úsměv planý..
tlačí tě do propasti.

Ty padáš..dolů do temnoty....
obepnut osidly zla..
bojíš se... bojíš prázdnoty
jež se na teba vrhla...

Najednou milá tvář se změnila
objevil se hrozný škleb..
v žilách tvých se ztrácí tep....

vlna děsu..paniky...
zářící oslepující světla
tma....
chlad....
nicota...