Anotace: Život a smrt. Beznádej a bolest když v srdci nám silno bije. Jak smešne jednoduchá, jak prostá je ta linie. Když duše zpíva a tancuje no pak v prach najednou mění se.
Safír a prach
Když člověk umře mlád,
vítr pohne korunami stromů,
sešel ze světa plného lidského moru,
pochopil, asi pochopil, že je sám.
Když sny už dávno smysl nám nedávají,
a svět na bludiště falešna prej chce si hrát,
Oči ztracené pláčem se v kruzích hroutí,
hledají samí sebe přes ronící slzy.
Ostří nože co náděje je za ním skrytá,
a tělo proudy vyvěrajícího životu smáčej,
ze žíl prameny malíře soutok na kůží tvoří,
na dotek jako led už hřát neumí mé srdce.
Člověk, v kterém život dřív plál,
lásku a úsměv na plátno maloval.
Duše umřela v záplavě safíru,
moře se zavírá jak loutka z papíru.
Tříštím se v prach už neburácí vichr.
( M.Kliment 31/7/2015 )
Ta báseň je pěkná svým námětem, proto bych doporučila pohrát si trochu s rytmem a rýmem. Určitě by si to zasloužila. Jinak vítej na literu.
31.07.2015 19:13:15 | danaska
Ahoj. Dakujem pekne za uvítanie.
Je pravda že by to šlo lajcky povedané vylepšit a aj na tom pracujem. Momentalne však čakam na ten správny impulz :)
A potom som Slovák, ktorý žije v čechách. Básnička sa v českom jazyku zrodila už v mojej hlave a aj ked som najprv chcel v SK nešlo to. :) No ako som pisal pracuje sa na jej vylepšení. Prajem krásny piatkový večer.
31.07.2015 21:07:22 | Astrae