Naslouchám toužení
křehkých motýlů
v symfonii léta
Přivoním
k růži před smrtí
když uvadá
v kráse své
Až k zalknutí...
Uvadla... Žár Tvé krásy ji spálil na popel... Snad jednou vzkřísí svou krásu pro pohlazení světice jenž si konečně zaslouží Žít... Svůj vlasní život... ST
04.08.2015 08:57:06 | ztracený 22
až takhle vnímáš krásu léta?:-))
04.08.2015 19:02:14 | Nikita44
Naslouchám... Možná hlouběji než i samotné snivé myšlenky i v mých snech dosáhnou... Viděl jsem Tě ale nezachytil Tě... Možná už dříve plula jsi ve výšinách... :-))
06.08.2015 23:52:34 | ztracený 22
naslouchám instatní kráse léta
sedávám na parapetu
stejně jako kocouří muži
co se zalykají sluncem
konečně přišel srpen
se srpem k žití...
03.08.2015 21:51:05 | básněnka
Křehká krása... v tvé básni.
Ale myslím, že růže svým odkvětem neumírá, předává vůni a barvu šípku, aby nám vykreslil podzim. ;-)
03.08.2015 20:47:19 | A42
...já ji viděla umírat, dala co měla, potěšila krásou a odešla...ale šípková růže svoje šípky po odkvětu nasytí vůní podzimu:-))
03.08.2015 22:05:36 | Nikita44
...s inhalací krásy nejsou žádný špásy...:-)) :-D
03.08.2015 19:58:58 | Frr
..když já ji tak ráda inhaluju každý den:-))
03.08.2015 22:02:30 | Nikita44
proto krásně básníš..a Tvá psaní do hvězdného zlatistého prachu postrádají-zaplať Pánbu-rýmy..už vím proč..cítíš citlivým cítěním..nemáš nikdy rýmu..
PS rád zas co nevidět přivoním k Tvým dalším básním opět napsaných na okvětní lístky vzácných vegetací...:-D
04.08.2015 16:48:37 | Frr