Útok

Sir Jones vytáhl z pochvy meč
a mocným hlasem zavelel:
Vrhněte se všichni v seč,
ať nepřátele z naší země vyženem!

A jak si přál, tak se také stalo.
Muži s rykem se pustili do boje.
Tisíce mužů po poli utíkalo
smrti a bolesti se neboje.

Když nepřátelé spatřili to odhodlání,
samým strachem odhodili své zbraně
a bez dalšího zbytečného rozjímání,
utíkal pryč. Ale marně!

Neutekli ani míli,
když je naši dohonili
a společně s Jonesem v první řadě
nepřátele drtili.

Ryk a děs v očích měli,
když se naši meči oháněli.
Hlavy z těl nepřátel padaly
a vojáci se po chvíli v tratolištích krve brouzdali.

S minimálními ztrátami se vydali zpět
a veškerou krev pohltila zem.
Na poli ležely tisíce těl
a nad nimi hlas andělský tichou melodii pěl.

Krev se do několik potůčků stekla
a z potůčků vznikla obrovitá řeka.
Tekla směrem, kde leží svatá Mekka,
tam všechny duše padlých pokoj a klid čeká.