Tajemství
zažitého
a po té
vtíravý pocit
že umírá
další den
i když létem voní
kdesi v údolí
v suchém sadu
pod jabloní
V zátiší
bezbřehého času
podél řek
věčných tuláků...
...i tam den končí
prostě
plynule
a bez radosti
K veřeru
do kruhů v obilí
spanilý vítr
dokreslil
bezejmenný
obraz
jeho ryzí
nečinnosti
....
Rád Ti budu do náruče sypat hvězdy jako štědrý hostitel. A Ty co nepochytáš do svych horkých dlaní Ti vplynou do srdce kde naleznou sílu pro další záření cestami nekonečných míst kde jsi sama sebou a svojí sálající hvězdou.. Krásné niki. Vítej v perseoidech... Snad je spočítáš...
10.08.2015 23:29:41 | ztracený 22
Krásně snivě romantické :-)
Žiju na vesnici, nedalo mi a po přečtení Tvých poetických řádků, vyběhla jsem ještě na chvilku ven, pocítit usínající den pod hvězdami.
Děkuji, milá Nikitko :-)
10.08.2015 21:42:41 | Helen Zaurak
Velmi děkuji za Tvá milá slova Helenko, jsem ráda, že jsi si stihla užít konec dnešního dne...dnes má prý padat spousta hvězd, tak zkusíme je spočítat? Obě je tak milujeme.Budou padat do našich náručí../úsměv/
10.08.2015 21:47:47 | Nikita44