Pohledy smutných laní

Mám černý plášť
a brýle jenž chrání mě
před světlem či pohledy.
Maliny nasbírám
za ranního šera.
Kdy umyjí je kapky rosy.
V misce z listů
tajemných rostlin lásky.
K tvým dveřím je položím,
aby pak on
mohl ti říct
"Tvá ústa naplním dechem s vůní malin"
A věř,
že ani oči laní
mě nespatří.

17.04.2016 00:46:15 | Mácha

to je krásný...

17.04.2016 08:52:40 | Nikita44

niki, tohle ti sedne.. opět pár slov a.. jo, hezké!

23.08.2015 00:58:58 | Amelie M.

Díky Amelinko...všímám si ,že se víc líbí krátký, jasný ,stručný:-))vlastně proč ne, vždyť v jednoduchosti je síla:-)

27.08.2015 15:23:08 | Nikita44

...a v trávě se třpytí dojaté slzy padlých hvězd...:-D

19.08.2015 22:06:43 | Frr

občas nějaká ta hvězda zase stoupá vzhůru...:-)

21.08.2015 12:07:10 | Nikita44

..protože to tady často nemůže vydržet...:-)

21.08.2015 23:16:58 | Frr

Přiznám se, občas sem zabloudím a jen si tak čtu, i když se nehlásím... Tvé básně, Nikitko, nikdy nevynechám... je člověku zapotřebí křehkého snění a touhy, vědět, že není sám, že i jiní vnímají a cítí podobně... a Ty to umíš v Tvých textech říci tak pěkně, a s veškerou pokorou otevřeně... jsem za Tvé básně ráda a moc Ti děkuji! :-)

19.08.2015 21:30:48 | Helen Zaurak

Já děkuji Tobě milá Helenko za milá slova, kterých si velmi vážím a opětuji Tvé sdílení...já jsem ráda, že píšeš tady na Literu a stejně tak i já Tě moc moc ráda čtu:-)) děkuji ještě jednou vlastně mnohokrát:-D

21.08.2015 12:09:37 | Nikita44