Kolikrát já slyšela?

Má duše bloudí mezi světy
v zavřené knize nedokážu číst
nakrm se s mírou, smutný světe
nebo žer s chutí, nejsi si jist?

Ten strach je příšerný
na svět jsme přišli odvážní.

Kolikrát já slyšela
"Neboj se, vždyť není proč"

V tu chvíli se ztrácím, bloudím
a modlitby se stávají svatými
temný kout pokoje mým útočištěm.

Sklenice třpytí se ve stavech opilosti,
věnuji ti květy, které vadnou
ale jiné v mých záhonech nevyrostly

Promiň,
je čas jít,
je čas jít..