V pohádce

Můj život přijde mi jak pohádka

Voní po růžích chutná po jabkách

Sudičky když mi žehnaly

Zlého do vínku nedaly

 

Neznaje bolest žal či strach

Můj smích zněl ve všech komnatách

I ve třinácté ve skříni

Kde jed s kostlivcem popíjím

 

Jak si tak bloumám ve věži

Zjišťuju, že čas neběží

Ač růže vadnou jak já sám

Tok řeky času nevnímám

 

Jak med se táhnou slzy mé

V pohádce co se nehýbe

To aby vady neměla

Tváři se, jako kamenná

 

Zalitý v cukru jako v kleci

Co olizují, div se, reci

Já v princeznovském negližé

Čekám jen kdo se prolíže

 

Jazykem rudým jako stud

Když čekám zdá se na osud

Tak hlavou tluču na zvonec

Prosíc pohádku o konec.