Nepotřebuji nic víc
než cestu
vydlážděnou tichem
pár hvězd
co mávaj na pozdrav
a síť
Abych mohla čas
který protéká mi
životem
v ní pevně
zachytit
Za temných nocí
sbírám ticho.
Pak dláždím s ním
cestu pro tebe.
Přemlouvám hvězdy
aby ti zamávaly.
Za úsvitu
z pavoučích vláken
spářdám síť.
Jenž položím pak
před tvůj práh.
A ze stínu,
nikým nespatřen.
Budu sledovat
tvé přkvapení.
Se smutným úsměvem na rtech,
obdivovat tvoji krásu,
abych pak zmizel v nekonečnu.
17.04.2016 00:34:01 | Mácha
Chytáme čas, který má v hrsti nás ;-) Nádherně zachycený životní pocit :-)
01.09.2015 11:01:48 | Amonasr
Třeba tady na síti jsou kapky tvého času, co jsi strávila psaním, dobře uchyceny.
Jak rosa na pavučině.
31.08.2015 20:22:55 | A42
Pokud Tě něco baví, tak ten čas není promarněný, ale smysluplně využitý, to asi pro všechny tady na Literu:-))
02.09.2015 08:52:12 | Nikita44
..když čas chytneš za pačesy- hned nad obzorem zablýskne se na nečasy..:-))
:-D
31.08.2015 20:05:08 | Frr