V myšlenkách prázdno,
tak ze smrti –
saju mízu života,
co uniká ve chvíli, kdy
nelze jít, kdy nelze stát.
Jen prázdnota
v níž zastavil se čas,
kde udělat krok nelze,
není kam,
když v poutech drží
život sám.
Když říká:
Zůstaň stát!
Když pohyb vpřed
je zakázán,
Dokud nepochopím, že
utéct není kam,
před stínem v duši.
I ten touží
být milován.
ST - ten pocit znám. Nádherné. Mít v duší stín a chtít být milován ... klasik by řekl. "To je normální, Luďo". Krásně napsané. Díky. Zase jsem mladší.
03.01.2016 23:02:44 | VEDz RVAHEs