Zvláštní to chvíle

lahodná káva
co zůstala nedopitá
usazuje se na dně
a s ustupující párou chladne

hrnek kávového servisu
celkem zachovalý
jen okraje jsou otlučené
od náporu lačných úst

ty a já

a naše srdce drží půst

bez tebe jsem tolik prázdný
a ty beze mě ztrácíš tvar
a přece chceš být nyní volná
a já uvnitř sebe
chci být sám

zvláštní to chvíle
co napíná čas
však musíme čekat
až láska znovu
dostane chuť
a zalije nás