Oči mě bolí
skrz slzy
jež nechtějí ven
mysl mě bolí
když vzpomínky
jsou jako sen
srdce mě bolí
chce svobodu
svou cestou jít jen
má duše mě bolí
kéž našel bych vůli
žít sen
jsou připoután k všednímu životu
a nevidím cestu ven
využívaje každého okamžiku
pomalu stavím ten sen
jsem silnější cítím tu naději
a cítím jí každý den
jen ať už tolik nebolí
ty slzy co nechtějí ven