krucifix

Jdou krokem ladným v ústery jitra,
v objetí vichrů se závoji tmy.
Vlčí touhou svazují nitra,
v nohách nám skládají rozbité sny.

A hlasem hromovým ze všech jam světů,
rozptýlí poslední naději žít.
V trní nám ustelou na loži z květů,
strojí nás v rubáše a lákají snít

Kráčíme k sobě, jen úsměv tu vázne,
poslední milenka , - , poslední klam.
Duše mi přetéká srdce je prázdné,
andělské roucho a perutě vran,

……


A Ty s hlavou vznešeně drženou zpříma,

koketa bez jména a jí vlastní nezájem,

Hříchy jsi poctivě ze sebe smyla, -, -,


V pekle nám držíš podnájem.