PO PAMĚTI
plachta mého zapomnění
(ne)milosrdně přikrývá co bylo
jen děrami jež v ní prožírají časovaní moli
vykouknou tu a tam skřítkové či skřeti
smějí se skřehotavě nebo se rovnou posmívají
kiš kiš – a stejně tě to bolí
začnu si s nimi hrát na slepou bábu
pak schovám se do mraků a letím
když vyprší se
praštím sebou o zem
nevím už nic o cestě od desíti k pěti
co chybělo mi - už mi nechybí
jen ze zrcadla na mě nevěřícně civí
jakýsi směšně nechápavý blázen
Slezsko, 26.9.2015
https://www.youtube.com/watch?v=SzEdycWzNqo
:) berme to s humorem... kdyby jsme vnímali každýho skřeta, co se směje, nebylo by nás mnoho... :-) a co je podstatný si pamatujeme :-)
04.10.2015 23:08:12 | zelená víla
Já mám svoji děravou paměť docela rád, ona mě poměrně účinně chrání od všech špatných zážitků, protože na ně rychle zapomínám :-D Někdy ale i na ty dobré :-/ A taky můžu každý film vidět klidně desetkrát, protože vždycky po čase zapomenu, o čem to vlastně bylo ;-))
A máš naprostou pravdu - souzním s Tebou :-)
04.10.2015 23:23:44 | Amonasr
Skleróza je vpodstatě dost užitečná. Umí pěkně retušovat...
Skvěle napsané! ST
26.09.2015 23:19:44 | MARKO
Myslím si, výtečně napsáno, kdo se umí na sebe takhle podívat, stále je silný a rozhodně ne směšný!!
jen, omlouvám se, jedno "mi" v textu bych vynechala... ST!
26.09.2015 18:09:46 | Helen Zaurak
Děkuju za tak vstřícné přijetí :-)
Obě „mi“ mi tam ale pasují významově i rytmicky – doplním tam tedy aspoň pomlčku, aby to nebylo tak moc blízko sebe a bylo zřetelnější zamýšlené větné dělení :-) Přiznám se, že mi ta dvě „mi“ na jednom řádku taky úplně neseděla už při zavěšování zde, ale nechtěl jsem další řádek kvůli vzdálenosti rýmu „o zem – blázen“… Někdy je to holt složité ;-)
26.09.2015 23:31:51 | Amonasr