Vzpoura

Prší,
tlusté kapky deště
pleskavě dopadají
na mrtvá těla koní.
Rodná zem lačně pije krev
svých poddaných,
svých obránců,
svých nepřátel.
Přeživší muže odvedli,
všechny mrtvé sežrali.
Zbyli jen koně.
Cosi se pod kůží zavlní,
na čele zazáří rudé oči.
Vzdávám se svého lidství,
přijímám tělo i duši šelmy.
Proměním se ve stvůru
a zametu stopy odporu:
sežeru koně.
Nic se nesmí postavit systému.