Křehký stíny

Dneska se domů nikdo nevrátí

říkal že až bude nejhůř…

až přestaneš trpět na záchvaty melancholie

a prorůstání

k místům věcem a lidem

který tolik nenávidíš

nebe jsou kuřácký plíce

anonymní tváře nesou v náručí mrtvý sny

zemřely včera

pamatuješ?

na dně sklenic je pár kapek tvý víry v nikoho

protože ty nikdy nedopíjíš

někdo v rohu hraje na kytaru

někdo se směje

nahlas

tak jak jsi to ty nikdy neuměl

a někdo je rád

že vůbec ještě dýchá

a kolem obličejů kouř a těžce nahmatatelná potřeba bezpečí

uprostřed noci

hodiny tikaj příliš nahlas

stíny

ruce objímající sklenici

na dně pár kapek

tma

dneska není kam jít

říkal že až bude nejhůř…

máš na prsou vytetovanej strach

někdo křičí

není mu rozumět

pamatuješ?  

říkal že on nikdy nelže

že svoboda je ohraničená svodidly kolem duše  

a svět kolem je občas až k zešílení

křehkej.