Život je krutý
jak torza lidských těl
rozsračkovaných na silnici
to se pak ptáme
kde vzali se
bytosti typu andílci
Žádní andílci
a žádné polštářky
nepříjdou pro tebe
až tělo tvé bude na sračky
A Karkulčina babička?
Ta vrátila se z vlkových útrob
v podobě obyčejného vysraného lejna
Den za dnem
já přemýšlím
na jak krutém místě to jsem
Ženy a děti koseny kulomety
lidé co opouští tento svět
podvedeni a bez vendety
Co bude až
této roztomilé veverky
kamion se zhostí?
Jen změť vnitřností
a polámaných kostí
A z podzimních alejí
pomalu padá listí
na obnažené tělo
právě znásilněné Lenky
na rtu ještě leskne se
čerstvý nános rtěnky
Ach! svět je tak kruté místo
Když ptáček svou
jarní píseň zpívá
aby dokázal
že příroda je živá
tu náhle přišla srážka s letadlem
a jak ptáček skončil
o tom raději povídat si nebudem
Ach! svět je tak kruté místo
jen smrt a násilí
jen smrt a nasilí...