slaná

Život

 

pálí

 

a já

 

nejsem z cukru

abych se proměnila

v karamel

pokaždé když

někdo

škrtne sirkou

 

dřív mě polévali vodou

vlasy a řasy se mi lámaly

padaly na zem

 

ale jiskry v očích

 

zůstávaly

 

 

 

kam zavál vítr moje boa sny

už se neptám

 

přijímám noc

tiše

koukám z tmy

do tmy

 

sotva šeptám