ŠUM
ŠUM
ŠUM
stůj co stůj se prosadit
žvanit
skákat do řeči
nevhodně se smát
stůj co stůj být vidět
ksichtem do kamery
světe zboř se!
teď jsem tady já!
z ostudy kabát
nosit vznešeně a hrdě
vždy ten nejmódnější střih
svět patří sebestředným hňupům
kdo nekřičí – ten není
jen stát se jedním z nich
stůj co stůj se prosadit
proboha však proč?
k čemu se potvrzovat
když každý poslouchá jen sebe
jazyk se změnil v pouhý šum
hymnus slepičího kvoč
kdáká si z kdejakého nebe
Dominus vobiscum
Praha, 28.10.2015
Komentáře (21)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
existují ti, co nežvaní, mluví... ale dosáhnou to své a ještě k tomu s hlavou a patou... jinak jsi mě rozchechtal... já nemám ráda slepice, no patrně mi nejvíc vadí, že nemají čtyři nohy a chlupy... a pak ten tupej výraz a to pelešení a vůbec... sousedka je má, už druhým rokem a psí mladší holka patrně umí procházet plotem či cokoli, aby se k nim dostala, jsem říčná... ne ona je ani nezabije a už vůbec nepřizabije, ona s nima chodí jíst... ona je vlastně v tu chvíli jednou z nich, plech s oranžovým hnusem, deset slepic kolem klove a s nimi vzorně zlatý retrívr tvářící se jako jedna z nich, jeden rozdíl v tom je, ona nezobe ona tuto stravu vdechuje... a následuje pláč, že chce domů, psí pláč, vlčí pláč... zatím nekvoká...víš, je mi fuk, že ta sousedka má slepice ať má draka či pět slonů na zahradě a pět velbloudů, je mi to jedno, ale proč proboha si je nedá pod svá okna, proč jí to tam nesmrdí a ten debilní kohout od tří od rána nebudí jí... proč, když je tak miluje je dá na opačnou stranu zahrady a proč bože proč k té naší.. :-)) a proč proboha ten krásnej bílej retrívr začíná kdákat??? proč?? :-)))
31.10.2015 00:19:12 | zelená víla
Kdo si nesvede žvanec vyřvat, ať nežere. Darwin (možná neměl pravdu úplně ve všem), ale něco na tom asi bude…
Ovšem k blbounství nejapnému se také ráda přihlásím. Mě jednou pan učitel Boudík (starý moc hodný pán, který kluky místo trestu tahal za pejzy, používal květnatá slovní přirovnání, směšným pohybem si před usednutím vytahoval kalhoty a většinu života strávil ve školním skleníku- možná měl v těch červených, svátečních, ponožkách malé kořínky… a ze kterého měli všichni srandu) z důvodu nezastavitelného řehotu (vyvolal ho spolužák přezdívaný Bůh/Vačice a proslulý zvykem své rodiny smrkat do koček, k němuž mě třídní posadil, abych nezlobila) poslal na záchod, umýt si obličej (nalíčený - děvčata pochopí). Nebyla jsem schopná dojít ani ke dveřím a k zemi jsem se poroučela už mezi lavicemi, načež jsem se musela, sotva popadaje dech, ke dveřím doplazit, načež mi (i přes obavu, že v křeči nebudu schopná dosáhnout na kliku) bylo nakázáno zůstat do konce hodiny na chodbě (což mi bylo pochopitelně líto, protože pan učitel Boudík učil přírodopis, a to moc dobře). Můj dávivý řehot se pak ještě hodnou chvíli rozléhal modrozelenou školní chodbou, jak jekot šílené manželky novogotickými síněmi dartmoorského rodového sídla.
30.10.2015 03:42:46 | Lada 3
Díky za zastavení i příspěvek :-) Popravdě, já v lidské pospolitosti zákonům džungle, které se dnes čím dál víc stávají normou, nefandím. Nicméně v prostředí vítězného tažení „kriminálního“ či „mafiánského“ korporátního kapitalismu (obecně proti kapitalismu jako systému však nic nemám) se tomu kdekdo přizpůsobuje, což sice umím pochopit, neumím se s tím ale ztotožnit a ani se s tím nechci ztotožnit. To k té první poznámce o zákonu silnějšího.
A Tvá historka, to už je vlastně další dílko samo o sobě :-)
30.10.2015 11:21:15 | Amonasr
mám takovou blbou vlastnost: nevhodně se směju;-) zní to možná jako prkotina, ale když pak člověka postihne menší "záchvat" třeba někde na úřadě.. Nebo ve škole, když jsem se při hodině začal řehnit -prostě to nešlo zastavit- je to frustrující..:-(( (pro mojí bránici):-DD
-to jsem ale trochu odbočil:-) ...jó kamery vládnou dnešnímu světu, svatá (krutá) pravda;-)
29.10.2015 18:46:00 | GiovaniDaVinci
Kdysi jsem ve škole dostal za smích poznámku...učitelka si myslela, že se směju jejímu výkladu...
30.10.2015 00:50:47 | Robin Marnolli
No vida, jaká se tu rozproudila diskuze nad nezadržitelným smíchem :-D Kdo z nás by to neznal, kdy se v tu nejhorší možnou chvíli začne zevnitř nafukovat a čím víc tomu chce zabránit, tím spolehlivěji to propukne a zastavit se to pak skoro nedá ;-) I nevhodný smích má holt různé podoby, tahle nezadržitelně spontánní je mi docela sympatická a mohl bych taky vyprávět :-D V kontextu tohoto dílka jsem měl na mysli spíš takový ten sitcomový smích, na který jsem dost alergický třeba v divadlech nebo kině, kdy se někteří doslova předvádějí hlasitým chichotáním a smíchem i tam, kde nic k smíchu není, zatímco inteligentní humor těmto chichotálkům často úplně uniká. Já v tomhle nuceně ze sebe vytlačovaném smíchu necítím ani tak spontaneitu, jako spíš právě to sebepředvádění – některým už to hihňání a chlámání „na povel“ přešlo nejspíš z televize do krve. Ale to je jen na okraj – je vidět, že o různých druzích smíchu by se dala psát samostatná díla :-)
30.10.2015 11:20:09 | Amonasr
Myslím, že v tomto budeme zajedno...nikdo mi nebude diktovat, kdy se mám smát. pokud vtip pochopím, směju se spontáně a o tom to je.
:-)
01.11.2015 20:41:51 | Robin Marnolli
samozřejmě vím, o jaký smích se jednalo v tvém textu;-) To já jsem zase holt jednou žvanil no..:-D (btw. napsat esej o smíchu by nemusel být vůbec špatný nápad);-)
-tenhle nevhodný, o jakém píšeš, mě taky...jak to jen říct slušně: "sere" ;-)
-jo a taky jsem za to fasoval poznámky (u jedné to neskončilo) a plácek za dveřmi byl můj druhý domov..;-))
30.10.2015 11:47:47 | GiovaniDaVinci