Kápě až na zem, černé pláště, splývavá roucha, zakrytá tvář.
„Kdo jsou ti lidé?“ Ty se ptáš?
Básníci …
Básníci – vzdali realitu.
Básníci – žijí jenom sen.
Básníci – ztratili svou víru.
Básníci ze smutku hledají útěchu,
tolikrát píší „nešťasten“.
Básníci – nikdo je nepochopil,
snad právě proto básníky jsou,
nevěří lidem, nevěří světu,
již poučeni ruletou zášti,
nehrají ódy na spinetu,
skrývají tváře pod černými plášti.
Vyvrženci.
Kápě až na zem.
Kdo jsou ti lidé?