Kulomety tepou
daktylské verše
do zápisníků z lidské kůže
Symfonie nábojnic
dopadajících na zem
a doutnajících
Zvonivý škřípot
zkřížených bajonetů
řeže vzduch a opar
chloru
Oceloví hadi tanků
se plazí po mrtvolách
hnilobně se bortících
pod vahou monster
Neslyšně kráčí
nad krajinou muž
Nepoznává bratra
ni sestru
Zpívá si
a kopyta válečných koní
bubnují do rytmu
Nekráčí
Jede
Na koni sinavém
a jmenuje se Smrt