Měsíc mé noci

měsíc mé noci má zatmění
vlci se k oltáři vrací
v umbře navždycky ztracení
zbloudilí slétají ptáci
snad silou osudu spojení
neznají pravého cíle
mlčením tajného spolčení
bledne noc provinile
než půjdou břečťanem znavení

loučí svou dává mi znamení
když z útesů cesty se ztrácí
zahynou krotcí i splašení
až poslední dokončí práci
jas ohňů podobný zjevení
zbývá jen kratičká chvíle
a krajinu světlem promění
černé dny otočí v bílé
než půjdem břečtanem znavení

měsíc mé noci je raněný
bezhlesně vykrvácí
ozářit nelze co není
svět na prach přeobrací
vodu pak nabere v prameni
rukávem od košile
pohlcen vlastními plameny
zháší sny zasmušile
než půjde břečťanem znavený

marná jsou veškerá snažení
na konci předlouhých štací
do kolen zůstanou sražení
v chrliče změnění draci
než projdou břečťany znaveni