Melancholi blues

Vraťme se na začátek příběhu,
kluk, špatný milenec, dobrý rváč,
přišla k němu pro něhu,
i když tušila, že se vztahy je hráč.

City slovy říci nedokázal,
že je psal, to pominu,
svou lásku mockrát neprokázal,
jen občas nosil květinu.

Ale z flirtu,který to měl být,
v srdci vzešel cit - láska,
a on ji začal vedle sebe chtít,
byla to jeho Kráska,

Nepřítelem byl však čas,
on ho nikdy moc neměl,
u ní asi zhasl v srdci jas,
a kluk zjistil, že tak to nechtěl...

Že pořád myslí na její tělo,
a na její krásný hlas,
a tak se mu zachtělo,
na svém tričku hledat její vlas.

Snad bůh to tak chtěl,
on opravdu ho našel,
a pod polštářem ho měl,
když léčil ten svůj kašel.

A touto hloupou formou,
bych Ti chtěl říci,
že nejsem partií valnou,
a nemám vždy plnou lžíci.

Ale mám pro tebe své srdce,
které bych Ti s láskou dal,
básně na nejedné čtvrtce,
a snad i výlet do mých skal.