Ležím.
Skrze sluneční brýle pohledem
odhrnuji záclonu a dívám
se na modré nebe,
na mraky plující
tichými vodami
jako lodě, kterým vítr fouká do plachet.
Ležím.
Popíjím čaj s medem,
v myšlenkách svých ožívám
a z tepla své postele
mávám slunci,
které nad horami
projíždí v kočáře na každodenní výlet.
Ležím.
Necítím paprsky na tváři
ani vítr vlasech.
Má fantazie však utváří
živé obrazy na zdech
a já z peřin sklepávám
sněhové vločky …