Smíření

Přál jsem si být s Tebou navždy,
Užíval si každé teď,
potom jsem se dočkal pravdy
a Ty mezi nás postavila velkou zeď.
Vysála si z mého okolí všechen vzduch,
hodila mě do vody a ukradla mi kruh.
Možná to bylo jen štěstí, možná moje vnitřní síla,
ale teď jsem moc rád, že mě ta zeď nezavalila.
Sic se teď chodím koukat sám na slunce záři,
sic mi chybí dvě hluboké oči na polštáři.
Chybí tlukot Tvého srdce pod peřinou,
připadám si, že mám v srdci ránu sečnou.

I když to bolí,
láska má je širší než oceán,
tak Ti přeji, ať při Tobě stojí,
ten jenž by měl být nejšťastnější pán.
Ať Vám život píše sám pan Shakespear,
ať jdou s Vámi andělé,
dávejte si jen lásku a mír,
mám Vás rád mí přátelé.