Pro trochu faleše

Večer byl prázdný

a ani tikání hodin nemelo

svůj dokonalý půvab

jako předtím,

když jsi má víčka schovával

pod lístky žlutých růží

a před vlastní touhou

jsme plaše utíkali.

 

Vše znělo jak špatně

načasovaný sen a k citům

mi dopomohl nepravý polibek

a falešné probuzení,

které bolelo stejně

jako tenkrát a to i k lásce

nám bylo příliš daleko.

 

Bylo až moc pozdě,

abychom zábránili citům

a tys jistě chtěl

si ze mě tropit plané žerty,

když dál jsi hrál zamilovaného.

To i kašpárkovi v krabičce

bylo z té náhlé faleše

až nepříjemně mdlo.