Správce marky

Anotace: Povzdechnutí nad "imaginárními kamarády".

Má duše, smutná vdova,
pamatuje na svá slova:
"Vy tváře mnohaleté,
je čas odejít, odejděte!
Odpouštím vám a ty, světe,
přijmi siroty -
pláč nemluvněte."

Uplynula téměř dekáda
a já se ptám, kde jste?
Proč nezníte jako cikáda,
jak poprvé tak posté -
a kde je pohled váš,
to vraní oko čtyřlisté?
Kam pohlédne tam vykvete
má pronikavý pach,
ten posléze v mém chřípí
jak květ uvadá... ach...

Mé tělo, smutný vdovec,
nedopsalo nikdy konec:
"Moje tváře mnohaleté,
už mám titul markraběte!
Odpustil jsem a ty světe,
vrať siroty -
alespoň se ohlédněte."