Našim ránům

Říkala jsem ti, kocourku,
ať nevplouváš do temnoty
A tys vešel, přes mé hroty
Jazýčkem mi lízal rány

Naše rána jsou nám přána
Moje hřmoty od samoty
Dechem tvým jsou stlány
Naše rána- nejsou rány
Naše rána- beze hrany

Říkala jsem ti, kocourku,
ať nezkoušíš hladit záda
Mně, jež nezvládám mít ráda
Tys to zkusil, bez nehody

Od té doby spím i zády
K tobě, nebojím se, hlady
Nešílím už po doteku
Mám teď tebe, vlhkem teku

Moje ráno- tvoje ráno
Naše rána- darem dána
Jedno ráno- pryč je rána
Rána mnou jsou mil... To možná ještě nechci říkat.

Moje láska není hraná
Líbá

Ohlazená hrana