Anotace: a potopa světa...
Když se hlubiny moří
semknou s vrcholy pohoří
bázní ústa se chvějí
v samotném srdci Země.
Seth, pán Chaosu, radí,
aby Apep v podobě hadí
rozevřel hrudník její
a zahubil lidské plémě.
Výkřiky...
Deště slz po tvářích kanou
mezi rty, kůži rozpraskanou,
vlhčí vzpomínku, tam smějí
v úsměv přecházet jemně
ohnout se do lodí z rákosu
opustit společně vody Chaosu
veslovat s novou nadějí,
tou ozvěnou, co vrací ke mně
Výkřik...
Apokalyptická, ale krásná. Navíc mi připomněla výlet do Pompejí. :O) ST
09.12.2015 12:11:41 | Tichá meluzína