Anotace: ...
líbivé polibky pozdního podzimu za působení kyseliny fosforečné
korodují
moje rty pod náporem patnácti stop sněhu, mrazu
a čekám před domem a chytám vločky na jazyk, koukej, z pusy mi jde kouř
jako když má každá poslední cigareta skomírá
na dně láhví levného vína už není naděje
obraťme se a zmeňme svět, když už je
pozdě večer a nikdo
nikde
.
.
.
.
ve světle lamp jsi snová
schovaná za mlhou
v rozpitých konturách není tvoje líčení tak výrazné
a já ho vidím, stejně jako když ti hořely oči a měla jsi vysokou teplotu
průsvitné šaty z paprsků slunce tě spoutaly
okamžitá zástava srdce vždy když na tebe pohlédnu
máš ve vlasech noční můry
a nedovolíš mi
milovat je
.
.
.
.
.
a barva ulice když prší je
kurtizána
opřená o kandelábr a zapaluje si tu poslední cigaretu
a oči neony, které nevidí
že na ni už nikdo
nečeká