Anotace: Kořistí nemusí být jen zvíře ... ale člověk je vlastně zvíře.
Běžíš, dýcháš, otáčíš se,
prstmi Ti šimrá po zádech.
S lodí na dno potápíš se,
v moři touhy unést se nech.
Každý kope, škemrá, prosí,
ze sevřených kleští chce pryč.
Avšak ona ho v kapse nosí,
při útěku používá bič.
Pokud Tě chytne, nepustí Tě,
jsi její kořist v pasti.
K různorodým činům nutí Tě,
k lásce, k nevěře a ke lsti.
Nesnaž se, neunikneš,
jen zpomalíš trápení.
Do světa jiného se zamkneš,
a začne tvé mámení.
Touha a vášeň je černá a bílá,
chodí spolu za ruku.
Jedna Tě čapne, druhá líbá,
proti nim nemáš záruku.
Chytnou Tě a drží,
týden, měsíc, rok.
Jsi v té nejvyšší věži,
pro záchranu jen skoč.