Smích prý léčí.
Já směji se svému
odrazu
v hladině jezera.
Snad pro smích
byla jsem stvořena.
Či pro pláč? Kdo ví ...
Jen tak mezi řečí
vzhlédnu od hladiny
k nebi.
Slunce svítí,
vše je při starém.
Vlnky hrají si nad ránem
s mým obrazem.
A já s úsměvem na
tváři
čekám, až měsíc ozáří
slzu v koutku mého oka ...