KDYŽ SE VZNÁŠÍ STÍN

Tmou,

tmou letí můj hlas,

nocí jak pel,

hvězdy jej skrápí

a pocit mám zvláštní,

pohlédnu nad sebe,

tak těžké je něco říct´,

když se vznáší stín...

Přesto v sobě naděj mám

že úsvit vše vyřeší

naše láska nám sílu dá

cesty obrátit zpět,

prosím neodcházej,

zkus jen se ohlédnout

není to lehké -

když se vznáší stín...

Tmou,

tmou letí náš hlas,

nocí jak pel,

hvězdy jej skrápí,

hledíme nad sebe,

svírám tvou malou dlaň,

tak těžké je něco říct´,

když se vznáší stín...