Volání rodu

Poslední žhavý tanečník prchá ze zajetí komína,

teplo se vytrácí, oheň zhasíná;

nad korbelem rozbitým se zbytky medoviny

se šklebí ústa, v nichž se mísí krev a sliny;

ani dívky se sukní často vykasanou

dnes při bitkách a pitkách nezůstaly stranou;

a já sedím na šachovnici podivného tvaru

a mé rudé řeky dosahují bodu varu

a já sedím a kolem mě tvoří stěny

štíty, meče, kopí a vůně pivní pěny;

a já sedím, ač slyším, jak řvou "Vstaň"

a rázem místo rohu v ruce mé je zbraň!

Seděl jsem, než z nedostupné dáli

dolehly až ke mně výzvy psané vojáky i králi;

seděl jsem, kolem Litha, Kupala,

až v konci ke svým mě povolala Valhalla!

Vím, že moje slovo slyšíte;

ptám se: PROČ STÁLE SEDÍTE?