VĚŘÍM...

Když pravda v prach se obrací

tělo krvácí

cesty v písku lemují

mrtví žoldáci...

Víra kamsi uniká

tmou do ticha

a stíny osamělě

potácí se v dál...

R: Tak rád bych chtěl uvěřit,

že svět ještě rozum má,

aby dětský smích

z vsí a měst

mohl stále zaznívat...

Kam se to ženem,proč nemáme čas

na úsměv, lásku, objetí,

jak lehce boříme

co vytvářela staletí...

Proč kříže k nebi stavíme

a modlíme se k bohům,

a staré pravdy nectíme,

proč zahazujem´ rozum?

 Já milovat jsem chtěl,

poznat spravedlnost a dobro,

dnes mi to vše kolem připadá,

jak špatné divadlo?

Ještě věřím v dobrého člověka,

ještě věřím v lásku k druhému,

když ráno oči otvírám,

věřím šťastnému refrénu...