Tma z kalamáře
vepsala tvé jméno
do mé tváře
a slza mé lásky
skanula na papír.
Není dne bez bolesti
a nocí beze snů.
Ty stále jako netopýr
kroužíš nad mými nebesy
a máš strach,
že snad přesto usnu
a ty se rozplyneš v temnotách.
Nejsi černý ani bílý
a já snad jen
pro tu chvíli,
kdy zas se na mě usměješ,
držím oči dokořán
a vábím nový den
s nočními děsy za zády ...