V poslední kapce
bílého vína
zřela pravdu
ukrytou v stín
a dlaní setřela
z nástěnných hodin
letitý prach.
Výkřiky ticha
se ozývaly
odevšad.
Spatřila slunce
v odrazu tabule
okenní,
a tak jak před lety,
jako minule,
pochopila,
že znát pravdu
vůbec nic nezmění.