Ukrytá v čase
splývám
s tváří svítání
Splývám
s tímto světem
v tříštivém tichu
blednoucích rán
Až splynu i s nocí
potmě odemknu
komnatu
uvězněných nadějí
a otevřu
její dveře
dokořán.....
..moc mě potěšilo, jak jsi má slova navnímal, a ještě víc , že jsi si ji uložil do své komnaty:-D děkuji Ti, Amone
12.01.2016 18:33:23 | Nikita44
Čím hlubší smutky, tím víc nadějí je dokáže vyplnit - pro cestu hledajících z pološera do světla ... :-) ST a do oblíbených - čisté harmonické tóny... :-)
12.01.2016 18:29:19 | Amonasr
Ale není 13...?
12.01.2016 17:55:52 | xlps