Beze slov
Na židli dubovou s notesem sedá,
hluboké myšlenky peru že předá.
Zadumán, soustředěn, téma své hledá,
hlava však prázdná je, ach, běda, běda!
V tikotu hodin času zní let
Nestojí, nečeká... jen rychle vpřed!
Zastavit nesmí se chaosu svět!
Nepohnut sedí, zklamáním bled.
Drnčení zvonku duté jak kov
Zanechav tvorby bez smyslu strof
končí svůj veršů „zdařilý“ lov
takzvaný básník, jenž nemá slov...
Je to krásné. Připomíná mi to moji báseň ... tak často se stane, že člověk sedí a hledá rýmy, hledá verše a hledá obrazy, aby nakonec poražený v bitvě jako sedláci u Chlumce nebo buk v lese, odešel s prázdným papírem. Krásná.
24.01.2016 21:29:43 | ElaJah