ZRCADLOVÉ BLUDIŠTĚ
ZRCADLOVÉ BLUDIŠTĚ
ZRCADLOVÉ BLUDIŠTĚ
ztrácíme se v labyrintu odrazů
zrcadlového bludiště našich duší
v očích těch druhých hledáme portréty sebe
namalované ovšem tak
jak bychom se chtěli vidět sami
chce se nám každou chvíli křičet
to přece nejsem já!
i nahlas hulákáme
vaše zrcadla jsou slepá!
vypouklá
rozbitá
či
křivá!
jsem úplně jiný / jiná
než vidíte mě vy!
jak máme protřít druhým zrak?
labyrint zrcadel nás obluzuje
chce nás zmást
směje se nám
skrz tisíce našich karikatur
je aspoň jedna z nich ta pravá?
která to asi je?
nebo možná všechny?
jsou snad pravdy o nás
skryty v jednom pytli
v němž zmítá se tisícero neposedných blech?
do kapesních zrcátek
vyškrabáváme vlastnoruční podobenky
zakrýváme si jimi tváře jako škraboškami
když jdeme bludištěm
za pomoci slepeckých holí
oťukávajících ty druhé
přičemž před vlastními odrazy
klopíme cudně zraky
jakmile zkříží nám cestu kdosi nevítaný
hole se proměňují v šavle
i láska je raději slepá
abychom ji vedle sebe dokázali snést
nebo spíš ona nás?
pravdou se sice zaklínáme
tvář jí však s údivem nastavujem
teprve na smrtelném loži
žít totiž nedokážem jinak
než v sebeobranném manévrování
s pomocí více či méně umně
rafinovaných gest
Praha, 26.1.2016
https://www.youtube.com/watch?v=BU89Bhw5jA4
Komentáře (28)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
..NEJLEPŠÍ LÉČIVOU LEKCÍ JSOU tzv. BENÁTSKÁ ZRCADLA-NASTAVENÁ SAMA SOBĚ ZTRÁCEJÍ SE V NEKONEČNU SPOLU I SE ZRCADLÍCÍM SE NARCISNÍM OBJEKT-SUBJEKTÍKEM..he..:-D*
26.01.2016 21:06:27 | Frr
moc pěkná zamyšlenka:) naše pohledy, hodnocení, sebereflexe ... všechno je tak proměnlivé - nádech, výdech - a všechno je jinak ... a to je pravda:))) početla jsem si, ráda:)
26.01.2016 19:58:26 | Ragnell
A tak kolem lidí se v tichu procházím ... a jestli někomu vstoupím do srdce, potom nehledám svůj obraz v labyrintu zrcadel, ale raději v tepu srdce... :-))
Hezké zamyšlení, Josefe, díky.
26.01.2016 19:30:38 | Helen Zaurak
Ano Helen - mám radost, že to v Tobě vyvolalo zrovna takovou krásnou odezvu, s níž se plně ztotožňuji :-))
A děkuji :-)
26.01.2016 19:52:49 | Amonasr
Být tak studeným zrcadlem a odrazit všechny bodavé reflektory.
26.01.2016 19:19:03 | MARKO
:-D Jo, to je někdy velký kumšt a často nadlidský úkol se při tom aspoň trochu nezahřát... ;-))
26.01.2016 19:27:48 | Amonasr
Zrcadla
Dívám se, dívám na Tebe.
Jsi mé zrcadlo, v krásném rámu,
ukazuješ každou ránu, každý šrám,
někdy se raději nedívám,
na sebe.
Díváš se, díváš na mne.
Jsem Tvé zrcadlo, v stárnoucím rámu,
ukazuji Ti pravdu, žádnou lež,
co vidíš, to dostaneš
pro sebe.
jinak ST pěkná práce :)
26.01.2016 16:42:23 | CeP
já se spíš nepoznávám :-)
26.01.2016 12:47:52 | hledač
V takovém zrcadlovém bludišti se jen tak někdo nepozná... Pokud vůbec někdo... ;-))
26.01.2016 12:50:17 | Amonasr
A jaká je pravda?
Myslí si že dá na první dojem
A pak si myslí že je pravá a celá
26.01.2016 12:34:44 | Papagena
pravda bývá někdy právě tam, kde si myslíme, že není...pravda je osvobození...protože ona sama je svobodná...nás činí také svobodnými...to je mnou prožité...úsměv.z.
26.01.2016 13:02:26 | zdenka
Myslím si, že svoboda pravdy spočívá v její proměnlivosti, a má svoboda v tom, že respektuji pravdu těch druhých a nebo taky ne, protože má svobodná pravda nemusí začínat a končit tam kde začíná a končí pravda druhých, může být sobecká a válcovat ostatní, mění se v čase spolu s každým jejím nositelem, kroutí se jak had, převléká kabáty, střídá žánry a mění své vlastnosti a už to radši utnu:))
26.01.2016 13:10:31 | Papagena
Pravda je v tom nevinně - ani ona neví, která její tvář je ta pravá, každému nastavuje pokaždé trochu jinou a možná má z toho i bžundu, pokud je tedy aspoň trošku škodolibá... (sám za sebe si myslím, že má nejraději kostým šaška s rolničkami a škrabošky střídá častěji než fusekle) ;-))
26.01.2016 12:43:38 | Amonasr