bez názvu

Do kouta strachem zahnaná
proti všemu bezbranná
kolena daná pod nosem
propadající úzkostem

Obyčejná dívka sedí
nic o ní nevědí
dýchá se jí čím dál hůře
když propadá noční můře

Chlapec se před ní objeví
zájem o ní poprvé projeví
náhlá pozornost jí však zaskočí
srdce se nejistotou málem rozskočí

Přikývnout hned chtěla
však strachem se chvěla
proč chtěl bys ní někdo být
když ona přeci nechce žít

Sklopila zrak na holou zem
on zadíval se na ní s úsměvem
to prozářilo srdce její
z očí se slzy kutálejí

Nejistota stále přetrvává
však Smrti pevně odolává
ona cítí se v bezpečí
v jeho pevném náručí

A když jí otázkami zaplaví
radost se v tu chvíli zastaví
ona odpovědět na ně nemůže
proti strachu nic nezmůže

stále se jenom omlouvá
a svůj strach přemlouvá
možná strach někdy přemluví
ale jeho příčinu se asi nedoví