Já nedal dnes zkoušku,
to jsem ale debil.
Mámě nasadím roušku,
rád bych ji teď zabil.
Měla mě více hlídat
když jsem býval malý.
Já neuměl nikdy zpívat
a po bytě běhal nahý.
Nikdy jsem se neučil
a neuměl jsem lhát
život mě však naučil,
že nemá smysl psát.
Stačilo jen kývat,
že všechno lehce umím,
čtyřky klidně sbírat
pak jako máčo čumím.
Ale já se dožil
devatenácti let.
Alkohol jsem požil,
pervetin jakbysmet.
A tak si tu zkouším
studovat na V.Š.
se střední se loučím,
fakt to není lež !
Kritická to chvíle,
já nevím co mám dělat,
leda tuhle báseň sdílet
a mámě prsty sekat.