Opilecká

Ach, kdyby tak zavál vítr
a přivál mi půllitr či litr
žlutého pěnivého nápoje,
který pijí chlapi v hospodě.

Kdyby v potocích tekla vodka,
to já bych hned žil u potoka.
Se svou skleničkou bych tam spal
a vyprahlý krk zalíval.

Kdyby rostly na stromech flašky,
to já bych měl jich plné tašky
pil bych a pil,
až bych se v tom chlastu utopil.

Kdyby, kdyby to je samé kdyby,
jenže dnešní vláda to jsou jen sliby.
Ani na deci rumu nemám
a v Čechách si nic nevyžebrám.

V Rusku pijí vodku každý den
a já ji už rok neviděl!
Je to vážně hrozná věc!
Spousta chlastu kolem a já jsem bez peněz!

Na jižní Moravě si chlast pálí
a tady se pod stromy hrušky válí.
Kdybych na to vybavení měl,
tak bych jen tak nestál a už vyráběl.

Jenže kde sehnat vhodnou továrničku?
Copak továrničku! Alespoň kořaličku!
Jsem zrozený proto, abych mohl pít!
Jen z alkoholem dokážu žít.

Nevadí mi, že mě ten chlast ničí,
vždyť stejně je všechno dávno v řiti!
Pěkně k ničemu je celý svět
a proto ho musím zapíjet.