Pravda lhaní

Něco ve mně dnes se dusí,
navenek už to opět musí.
Lživá potvora mě nahání,
já nedojdu svého pokání.

Již musí prorazit cestu svojí,
snad nerozpůlí mé tělo v dvojí.
Začíná křivého mluvení čas,
nepřestává mé kecání včas.

Zrovna s mámou dostanu lepáka,
na bradě mám dalšího boláka.
To mě však nezbaví mého pokušení,
vymýšlím věc lačnou pravdy porušení.

Nic mě nezastaví v těch mých plánech,
budu politikem a skončím na Kanárech.
Jak prosté je přeci takto lháti,
Lží se nikdy nepřestanu báti.