Když Tvé dlaně propalují
mou kůži svými doteky
mažou a stírají
všechno kolem
Tvá přítomnost sálá
jako ohně jazyky
Je to okamžik kdy vzlétnem
Vnímám jak noční motýli
kolující v Tvých žilách
touží létat ven
k záři mých očí
já cítím se tak živá!
A jak hořím
cítím jak mě boříš
Jako útes při pádu
do nárazu vlny
náráží náš dech
na okénka auta
na auru zimy
A mění se v mlhu
mění se
v jinovatku bílou
Cítím se být vílou
tys motýlem nočním
jež věčně hledá světlo
pomáhá Tvých dlaní teplo
A dusno si kleklo
do našeho klína
jako na Tvém sedím já
(nohy jako balerína)
tvé polibky vnímám
jako kus dechu
jako život nový
Svět kolem se drolí
hudba zní tlumeně
..milovat (se) je tak nádherné!
Hezký,) a to sem si myslela, že z nás dvou sem ta nadržená já! =DD jinak četla jsem "já na tvém sedím JÁ" docela se mi to tam hodilo=D ...jinak sem tam toho motýla úplně "videla" v noci na zamlženém okně..ST
17.02.2016 23:29:14 | Loveless
:D nějak mě ten tvůj komentář rozsekal :D každopádně nevím co zas za tím hledáš.. Dirty minds 4ever!
18.02.2016 01:08:38 | Lioness
Pěkné...a že nadržené? A proč ne :)?
Do nudné poezie to má rozhodně daleko.
17.02.2016 20:13:22 | MARKO
Patetické hořlavé dlaně v nadrženě rozvlněné úpravě.
17.02.2016 18:06:29 | Lilien