Zas nasněžilo do otevřenejch výloh
a v nich pokorně bledý oči
půlku února sis vyryl pod kůži do obratlů místo kalendáře
pravidelně touhle dobou pozoruješ siluety cizích lidí
říkáš že v nich čteš útržky lyrický prózy, mrtvý poezie a citáty klasiků
v koši na prádlo leží starý nevypraný hříchy
máš nakřivo pověšený žebra
nezavolala ti a nereaguje na kouřový signály cigaret a dechu
ukradla ti hodinky abys na ní nezapomněl
na malou holku s rozcuchanejma vlasama
zlodějku několika mililitrů krve
co z nudy okusovala dráty
vysokýho napětí.