Příteli

Přítel
Jen slovo?
Jen jako?
Jen něco?
Jen přání?
Přítel je víc ..
než
čas, radost, píseň ..
Je na dosah,
je k mání,
když neumíme
dýchat sami...

Přítel je dotek
teplé dlaně,
je vůní kávy u snídaně,
je melodií známou,
je důvěrou nepopsanou.
Je tady i když je tam ..
Je cizí, přesto ho znám.
Je ve světle i v noci.
Je v radosti i v pláči.
Je vždy, nezná slovo "stačí".
Hraje s námi hru o jednom hráči...

Víme, že málokdy se mýlí,
když ukazuje nám směr k cíli.
Nechce víc,
jen štěstí přeje.

Děkuji Ti,
Příteli.
Díky Tobě
mé srdce stále hřeje...