Doba moudrá a hloupá

Tak, jako doby ledové,
střídaj se i doby zlé,
avšak výrazněji střídají se
doby hloupé a moudré.

Začněme na počátku-
ku příkladu pravěk,
kde tvor poslouchající pudy,
začal se nazývat člověk.

Chování zvířecí,
obydlí v jeskyních.
Lovci a sběrači,
však rozum prošel kolem nich.

Pak ale přišla změna-
vývoj civilizací vyspělých,
kde vynálezy, dobrá měna,

zákony ve znění celých.

Ulehčený život měli,
na každém rohu - dobrý podnik.
Ale zužovalo je to válčení,
což možná přineslo i jejich zánik.

Pak se na trůn vyškráb středověk-
to padli všichni na zadek.
Žranice, chlast, sex a souboje,
drahé přijímání pod oboje.
Pro vzdělanost se těžko někdo vzruší.
A poddaní? Ty svoji hubu suší.

Takových památek zničili,
když kradli si, co dobyli.

Následuje lepší doba-
doba plná vynálezů.
Krásnější stala se dámská róba.

Koně stojí bez povozů.

Ulice nám začali zářit.
Nebýt válek - krásný svět,
však blahobyt musí někdo zmařit,
i když nám kolem huby mažou med.

Dnes stupidita stoupá,
všichni jsme zbabělci a pokrytci.
Asi zas přichází doba hloupá,
stávají se z nás dobytci.

Máme život hodně snadný,
však někdo z něj dostává deprese.
Mozky - začínaj být vadný,
realita plete se.

Stále víc a víc hloupnem
a smějeme se kravinám.
Až na tenký led stoupnem,
přijde to vhod novinám.
Večer nás nacpou
smrtí a lží.
S informační zácpou,
nám všem hrana zní.